Odpad sem, odpad tam

Město Milovice v posledních letech pomalu mění přístup k odpadovému hospodářství, jak se oficiálně nazývá sběru, třídění a skládkování odpadu. A jak to tak bývá, některé jsou pozitivní, jiné bohužel negativní.V roce 2016 začalo město podporovat třídění odpadu (papír a PET lahve) tím, že si ti, kteří v Milovicích platí odpad, mohou na Městském úřadě zajistit čárové kódy na pytle s odpadem, celý rok poctivě recyklovat a nakonec od města získat část ročního poplatku (nebo celý) za svoz odpadu zpět. Tato myšlenka není nijak nová, podobný systém mají i jiná města včetně například sousední Lysé. Bohužel i zdánlivě bezproblémový systém má svá ale, jako například to, že motivuje produkovat více (byť tříděného) odpadu. Ano, nikdo si nebude schválně kupovat víc balených vod nebo papírových krabic, ale systém může být motivací tříděný odpad dovážet (od příbuzných, z práce). Však 3 Kč za kilogram papíru (tolik se v roce 2016 vyplácelo, od roku 2017 jen 1 Kč/kg) bylo příliš velké lákadlo k dovážení odpadu, i proto někteří „třídiči“ dokázali nastřádat 600 Kč za několik měsíců.

Druhou novinkou, kterou město plánuje, je zavedení vyššího poplatku za odvoz směsného odpadu pro ty, kteří v Milovicích nemají trvalý pobyt. Podle různých odhadů a dohadů bydlí v Milovicích okolo dvou až tří tisíc lidí s trvalým pobytem v jiné obci. Ano, může se zdát, že pro jedince není 240 Kč žádná velká částka a třeba půl milionu ročně pro město už naopak částka pěkná. Kdyby se v Milovicích přihlásilo k trvalému pobytu nově 1000 lidí, město by ročně z daňového přerozdělování dostalo okolo devíti milionů. Takže motivace vedení města je jasná.

Bohužel každá mince má dvě strany. V Milovicích platí poplatek za odpad jednotlivci prostřednictvím vlastníka nemovitosti, případně prostřednictvím Společenství v bytovém domě. A právě zde je svízel nového řešení. V rodinném domě si hlava rodiny pohlídá, kolik lidí u něj bydlí a většinou i ví, kde mají dotyční trvalý pobyt. Výbory společenství by museli u každého obyvatele v domě zjišťovat, zda mají či nemají trvalý pobyt v Milovicích a podle toho za daného platit 600 nebo 840 Kč. Jenže výbory společenství nemají žádné možnosti, jak trvalý pobyt zjišťovat, a to ani u vlastníků, ani u nájemců (nedovoluje to ani občanský zákoník, ani zákon na ochranu osobních údajů). Naopak ze zákona mají povinnost poplatek vybírat a poslat městu. Společenství tak budou mít více papírování a jediné, na co se budou moci spolehnout, bude čestné prohlášení každého obyvatele. Přitom už nyní není možné zaručit, že počet hlášených osob v bytové jednotce je pravdivý, ale to je problém jiný.

Proto doufám, že Ministerstvo vnitra, které se musí novou vyhláškou (číslo 1/2017) zabývat, vyhlášku nechá prostřednictvím Ústavního soudu zrušit. Přestože bych byl rád, aby v Milovicích mělo více lidí trvalý pobyt, nelze přenášet problémy města na členy výborů společenství, kteří už tak nemají jednoduchou práci při správě domů.

Aktualizace 23. 2. 2017: Na Ministerstvo vnitra jsem podal podnět k přezkumu vyhlášky města. Po necelém měsíci jsem obdržel odpověď, že na základě mého podnětu vyhodnotilo Ministerstvo vnitra uvedenou vyhlášku jako nezákonnou. Ministerstvu vnitra se nelíbí nejen dvojí výše sazby podle trvalého pobytu, ani požadavek města vůči společenstvím vlastníků bytových jednotek ohledně sběru a poskytování údajů o obyvatelích domů nad rámec Občanského zákoníku. Město Milovice se pochopitelně může proti rozhodnutí odvolat.