Parkovací zóny do Milovic nepatří

V Echu číslo 10/2016 vyšel článek milovického zastupitele s názvem „Mají Milovice doplácet na Prahu?“, který se zabývá úvahami o zavedení parkovacích zón v Milovicích. Naštěstí jen hypoteticky, neboť jednání Zastupitelstva města v tomto směru zatím neproběhlo. A doufejme, že neproběhne.

Zavést parkovací zóny a tím přesvědčit obyvatele města, aby se stali jeho občany se může zdát lákavé, ale přináší to více negativ než pozitiv.

Může zdát nespravedlivé, když na veřejném prostranství parkuje jeden majitel vice vozidel. Dokonce je i pravda to, že je v oblasti Mladé občas problém zaparkovat. Jenže parkovací zóny nejsou řešení.

Pokud má rodina více aut, zóny nezabrání, aby každé bylo napsáno na jednoho člena rodiny.
Pokud město vyznačí parkovací místa, tak tato místa musí být v souladu s vyhláškou, kdy zůstane v obousměrné ulici 6 metrů volného prostoru. Nejen v Rakouském táboře by notně ubylo parkovacích míst tam, kde je nyní parkování tolerováno. Podobně, jako ubylo v ulicích Spojovací a Braniborská, když bylo vyznačeno střídavé parkování po obou stranách.
Také ti, kteří mají auto služební (a třeba jediné), jsou parkovacími zónami postihováni, protože obvykle mohou žádat o parkovací kartu jen pro auto, které vlastní. Nemůžete si ani zaparkovat u domu s autem z půjčovny.

V neposlední řadě je tu sociální hledisko – ne každý má auto, ale občas potřebuje něco dovézt, nechat opravit či aby k němu mohla přijet návštěva. Proč občan s trvalým pobytem v Milovicích by měl být takto omezován?

V Praze parkovací zóny nic nevyřešily. Parkovacích míst ubylo, rezidentních karet bylo vydáno víc, než je míst a mnohá místa pro návštěvní parkování zejí prázdnotou a rezidenti je použít nemohou. Některá auta se jen přesunula za okraj parkovacích zón.

Na rezidenční zóny se dá koukat i z druhé strany. Ano, je příjemné mít kde doma zaparkovat. Ale pokud to bude chtít každý, tak nakonec jediné, kam autem dojedete, bude nákupní středisko, protože téměř všude jinde někdo bydlí a ten chce mít rezidenční zónu pro sebe a své sousedy.

V Milovicích je spousta ploch, která se k parkování dají použít, jen nejsou přímo u vchodu do domu. I naše SVJ má pro 69 bytů „jen“ 34 parkovacích míst. Řada sousedů nemá auto žádné, někteří naopak dvě nebo tři. V okruhu 200 metrů od domu jsem ale parkovací místo našel vždy. I pozdě večer po návratu z divadla.

Ano, je potřeba motivovat obyvatele Milovic, aby se stali také občany Milovic. Motivace trestem přes omezení parkování ale není cestou správnou.